V nevětraných dětských pokojích i ložnicích rodičů během noci koncentrace oxidu uhličitého výrazně překračuje zdravotní limit. Ukazují to měření provedená od července pomocí senzorů Reair v desítkách domácností a kanceláří. Nevhodné ovzduší je i v nedostatečně větraných školních třídách, kancelářích i zasedacích místnostech firem. Výsledkem je, že většinu dne trávíme v budovách se znečištěným vzduchem, jsme nesoustředění, unavení a častěji nemocní.
Napsali o nás na Svět chytře
„Je prokázáno, že koncentrace oxidu uhličitého v místnostech výrazně roste, a to až k hodnotám, které jsou zdravotně nepříznivé i za přítomnosti nízkého počtu osob. Věřím, že toto můžeme změnit. Napomohou tomu například pokojové rostliny nebo správné větrání,“ říká Michal Dufek, vedoucí lékař centra pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění neurologické kliniky brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny.
Reair je původní český projekt, v jehož rámci Jiří Janoušek, Dominik Klement a David Spilka kompletně vyvinuli elektroniku senzorů, jejich firmware i aplikace pro vyhodnocování naměřených hodnot. Senzory Reair jsou zařízení fungující v rámci internetu věcí, díky čemuž v pravidelných intervalech komunikují se serverem a vyhodnocujícím naměřené hodnoty. Získaná data se zároveň zobrazují v aplikaci na displeji mobilního telefonu, kde uživatel vidí aktuální přehled o kvalitě ovzduší, historii naměřených dat a dlouhodobé statistiky. Pokud se kvalita ovzduší ve sledovaném prostoru začne zhoršovat, je uživatel ihned upozorněn na nutnost vyvětrat. Aplikace také doporučí správnou dobu a intenzitu větrání.
Od července senzory Reair prověřily kvalitu prostředí například ve firmách Kiwi.com, Kentico nebo kancelářích brněnského Impact Hubu. Měření ve firmách probíhá vždy čtyři týdny, kdy se porovnává kvalita ovzduší v jednotlivých kancelářích a zasedacích místnostech. Jeho výsledkem je vytvoření podrobného rozboru kvality pracovního prostředí.
„Špinavý vzduch bohužel není vidět jako například špinavá voda ve sklenici. Když lidé cítí, že je vzduch opravdu vydýchaný, tak je už pozdě, protože došlo k překročení hranice zdravotních limitů,“ uvádí jeden z autorů projektu Reair Jiří Janoušek, který v souvislosti s tímto problémem upozorňuje na společnou studii Harvardské univerzity a univerzit Upstate a Syracuse z New Yorku.
Studie uvádí, že při zhoršené kvalitě pracovního prostředí výrazně klesá skóre kognitivních funkcí zaměstnanců o patrnáct procent při průměrné koncentraci 942 ppm oxidu uhličitého a až o padesát procent při průměrné koncentraci 1400 ppm oxidu uhličitého. To je v průměru 1 hodina pracovní doby každý den. Každý měsíc tedy můžeme přicházet až o dvacet hodin produktivity každého ze zaměstnanců. Pokud bude v práci příjemné prostředí, může se produktivita naopak zvýšit – zvýšením koncentrace, snížením únavy i nemocnosti,“ varuje Janoušek.
